beneath mine wings

Ceileen byla vždy velice sprostou dívkou. Říkali jí to rodiče, i spolužáci. Občas i její zákazníci byli zhnuseni tím, jak působila a přitom se nikdy neodtáhli – vzrušení z její přítomnosti bylo až příliš velké a touha zabořit do ní svého stojícího ptáka dosti nepoddajná. Ono jí odolat bylo dost těžké i pro jejího vlastního bratra.

„Proč to děláš?“

„Musím trénovat,“ odpověděla dívka a znovu zajela zapnutým vibrátorem do své vagíny. Měla ji celou vlhkou, s bělostnými stopami po sperma jejího posledního zákazníka. Ještě se nestihla osprchovat.. a nebo nechtěla. Zasténala, když se třesoucí špička vibrátoru dotkla jejích citlivých míst a zatlačila jej hlouběji.

Daichi potlačil zasténání.


„Jestli si chceš strčit ruku do kalhot, můžeš… bratříčku,“ zasmála se dívka a černovlásek se zamračil.

„Nejsem vzrušený.“

Ceileen se zadívala na jeho naběhlý klín. „Ne, určitě nejsi. On tě neuspokojí? Tak, jak by sis přál?“ vulgárně si olízla horní ret a poklekla před tělo bratra, kterého pak tlakem na ramenou natiskla do sedačky. „Udělám ti to.“

„Ne.“+++

Daichi se posadil na židli v drobné kuchyňce a otevřel si plechovku s pivem. Hodil do sebe několik loků a projel si prsty vlasy. Vůně vlastního vyvrcholení mu naplňovala chřípí a nutila jeho nohy se třást. Vlastně celé jeho tělo.

Byl rád, že nějaký čas neuvidí umělce.
Byl rád za spoustu věcí.

+++

Spolubydlící se zamračil.
Nikdy nijak zvlášť neholdoval pohledu na Umělce, klečícího na podlaze před velkým plátnem. Kolem se povalovaly barevné pastelky a kresba na papíře působila jako sexuální zpověď sadisty…
Ne, že by mu vadily nahé ženské prsy. Byla spousta věcí, která mu vadila víc. Jako třeba pokoj plný pachu sperma po každé středě.

Umělec kreslil.
Vznášel se na obláčcích sexuality bytostí, které Spolubydlící snad nikdy neviděl v umělcově přítomnosti, přestože občasné diskuze na tato témata ústila v mnohé postřehy ohledně dívčích těl a způsobů, jak je správně uspokojit.

Umělec znal mnoho způsobů jak znásilnit takováto těla.
Jak do nich zabořit své prsty a kde si hrát s jazykem. Jak tvrdě přirážet v té a oné poloze.

Občas byl umělec ochoten se o těchto tématech bavit.

+++

Umělec přetočil Daichiho tělo na břicho a hrubě do něj zajel.

„Byl jsi s ní.“

+++

Daichiho ruce byly svázány a připevněny k čelu postele. Umělec se krčil v druhém koutu místnosti, třesoucí se, skučící zoufalstvím a bolestí, kterou černovlásek nedokázal pochopit, a její uchopení se zdálo ještě nemožnější.

Jeho tělo bylo vyčerpáno. Zničeno. Několikrát zpřelámáno a poté uzdraveno – přesně tak se cítil vždy, když s ním Umělec skončil. V každém doteku cítil Umělcovu bolest.
S každým dotekem věděl, že Umělcova psychika za něj zaplatí.

Byl múzou, která bolela.

+++

„Učil jsem se.“

„Učil?“

„Jak tě uspokojit.“

+++

Ceileen pozorovala bratrovo svázané tělo, zavěšené ve vzduchu za končetiny, které měl černovlásek roztažené divoce od sebe. Vítala každý jeho sten, zrychlený dech. Vášeň, která mu pulzovala v žilách. Nadrženost, cukající jeho penisem. Užívala si to.
Byla jako on.

„Jsi strašně submisivní kurvička, bráško,“ zašeptala a mile se usmála. Přejížděla prsty, namočenými v lubrikantu, po vstupu do bratrova těla a nechala jeho jazyk, aby dostatečně naslinil vibrátor, který měla v plánu zavést do jeho těla. Prsty si sjela mezi nohy a nabrala na jejich bříška mužské sperma; poté nechala bratra zlehka přivonět.

Odpovědí jí byl další z mnoha vzrušených stenů.

Zajela vibrátorem do jeho análního otvoru a zapla jej.

„Takže.. takhle ti to dělá?“

+++

„To není možné.“