V pavučině sítí utkaných ze snů a přání tisíců panenek
Můj bratr. Mé dvojče. Můj milenec.
V jeho hlase byla jistota, bez výčitek, bez slz,bez tichého nesouhlasu, na což jsem byl zvyklý. Byl smířený a z části také prázdný. Můj nádherný bratříček s dlouhými vlásky a křehkým tělem, které potřebovalo tolik útěchy, něhy a lásky. A pak jsem v jeho hlase našel něco, co jsem tam nečekal. Odpuštění.
Podíval jsem se na něj. Totožné oči se zaklesly do sebe a v té jediné sekundě, v tom jediném pohledu, bylo toliko citů, které nemohly být vysloveny a přitom byly. Existovaly. A svou hmatatelností ničily vše, o co těla usilovala.
Griška. Dokonalý Grigorij, se světlými vlásky a šedýma očima, připomínající bouřkové mraky, protkané slunečními paprsky. Záchvěvy naděje, které byly tak obtížné k uchopení. Ztrácel se se svojí křehkostí v bílé košili, která mu byla příliš dlouhá a také velká a kterou nejspíš ukradl z mé skříně.
A v ruce. V ruce držel černovlasou panenku, oblečenou do honosných rudých šatiček, která na mě upírala své ledově modré oči. Usmívala se. Tím krutým, ledovým úsměvem, který mrazil.
"Odjíždím proto, abych se nezbláznil," odpověděl jsem pevně a přesto v tom bylo něco, čím jsem přesvědčoval sám sebe. Utíkal jsem. Utíkal jsem před jeho očima, před jeho doteky rtů a dlaní, které na mé pokožce zanechávaly tolik touhy a vášně. Utíkal jsem také před bratrovým šílenstvím a před očima jeho panenek. Utíkal jsem před vším a přitom jsem si nic nepřál víc, než tu zůstat a držet jj v náručí.
Špatné. Zvrácené. Hříšné.
Ta slova proplouvala mojí myslí, zatímco Gríša upustil panenku a rozeběhl se ke mě, přímo do mé náruče. Svět se zdál tak pomalý a každá sekunda najednou trvala staletí. V každém dopadu jeho bosých chodidel o podlahu jsem slyšel náš dětský smích; ve vůni jeho vlásků jsem chytal motýly a vkládal mu je do dlaní... jako tenkrát, když jsme byli děti. Bezstarostné. Bláznivé.
Běžel ke mě. Jeho nohy, ty bosé nohy se zarývaly do podlahy, zatímco košilka odhalovala jejich pokožku, která byla hebká a teplá. Sám jsem to věděl. Ochutnal jsem ji. Pokusil jsem její krásu a děsil jsem se jí podlehnout. Jako by bylo na výběr, jako by zbývala možnost. To tělo, které jsem již cítil ve svých pažích, na svých svalech, jsem musel milovat do konce života. Bude navždy vzpomínkou, pronásledující mé dny.
Navěky bude mou múzou, štěbetající za víčky.
Můj bratříček. Mé dvojčátko. Můj milenec.
Má láska.
Utíkal jsem před ním. Před jeho láskou, před jeho krásou a před jeho šílenstvím utíkal jsem před ním samotným, neboť on byl tím, kdo mne stáhnul do pekel chtíče. Poskvrnil jsem jeho tělo a on poskvrnil mou duši. A poskvrněná srdce nás obou, budou navždy bít odraz jména toho druhého.
Měl jsem jej na svých pažích. Jeho horký dech se mi otíral o krk a bázlivě šeptaná slovíčka lásky si nacházela pomalu cestu k mým uším. Tak nádherný byl, tak bláznivý.
Ale ty oči... ty oči panenek se vysmívaly. Když jsem odcházel a Gríša... můj nádherný Gríša... klečel ve dveřích a slzy skrápěly jeho bledou tvář.
Panenky se smály.. a je to právě jejich smích,l který mne probouzí za nocí. Za těch nocí, kdy bych si tolik chtěl nechat zdát o bratříčkových očích.
Gríšo...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
4 komentářů:
Mladičký, křehký kluk, jeho sbírka panenek a utajený hřích....zvláštní, temné, úchvatné. Opravdu za tím vidím mnoho nevysloveného, utajených motivů, které jsou skryty pouze ve tvé hlavě. Moc se mi to líbí, pokračování by bylo skvělé!
"V ruce držel černovlasou panenku, oblečenou do honosných rudých šatiček, která na mě upírala své ledově modré oči. Usmívala se. Tím krutým, ledovým úsměvem, který mrazil."...pro mě nejlepší moment povídky. Má milovaná mrazivě děsivá atmosféra!
Pri čítaní tvojich diel sa tak akosi pristihujem pri tom, že čítam príliš rýchlo; hltám slová bez toho, aby mi vôbec stihol do mozgu preniknúť význam viet, a potom musím začínať znova. Povedala by som, že sú už aj bez toho umeleckým zážitkom- práve dnes sme s mojou drahou rozoberali význam formy a obsahu, a tvoje diela mi prídu dokonalé- čím nechcem povedať, že dokonalé sú, nie som profesionálny kritik alebo tak niečo, skrátka to len znamená, že všetko nové, s čím prídeš, mi berie dych. Je to nádherné a celkom som to (pri čítaní druhom, keď som si to už aj uvedomovala) mala pred očami, tú malú osôbku a... Bábiky.
Ach ahoj, zlatíčko!
Ano, jen mne chval, ať mé pošramocené ego může stoupat do nebes, stejně jako má touha psát *smích*
Toto je pouze prolog povídky, kterou plánuji kapitolově rozepsat - víc se o ní dozvíš v horním menu. Takže doufám, že tě zaujme - a já dostanu komentář ve stylu, že lepší nic neříkající návrh na povídku jsi ještě nečetla a už se těšíš, jak budeš omdlívat u mých děl *pokývá rádoby důležitě hlavou* Už dlouho jsem vám nic hezkého nenapsal. A taky bych měl hodit něco do rubriky oldies.. mám tohoto tolik. Třeba řád konce světa :-)
Bude to vycházet tak 1x za 14 dní, uvidím jak mi dovolí zkouškové a následné učení a práce.
Mám tě moc rád.
Krásné vánoce, andílku.
Vlastne si tým môžeš byť istý, ja sa tu vždy skôr či neskôr objavím, aby som sa pokochala tvojou nádherou- nádherou tvojich diel- a že nie je tak veľa ľudí, čo ma dokáže na počkanie rozplakať. No čo, všetci máme svoju drogu. Zbožňujem ťa, môj drahý umelec.
Lepší nič nehovoriaci návrh na poviedku som ešte nečítala a už sa teším, ako budem omdlievať u tvojich diel (no páni, že som sa ja mala dať na tú kariéru tlmočníka xP). Ale skutočne sa neviem dočkať na pokračovanie; zatiaľ vidím prekrásne postavy a tvoju prekliatu dokonalosť (a just ťa budem vychvaľovať do nebies.) Súhlasím, chýbalo mi to a to snáď vieš. Ja si rada prečítam čokoľvek, teraz čo mám na pár dní od školy pokoj sa i tak chystám zalistovať si v starších príspevkoch- nie, že by ich tu bolo pre moje potreby dosť x3
Držím palce so školou... A tentoraz som v tom už plne s tebou. (A to som si myslela, že mi ten predtermín z matiky pomôže.) Dúfam, že to aspoň raz za tie dva týždne vychádzať bude, aj keď si už teraz viem predstaviť, aké to bude utrpenie, čakať celé dva týždne na pokračovanie c: Aj keď cez skúškové to zároveň bude zrejme ubiehať rýchlejšie.
To ja teba tiež, Hibari. Veselé Vianoce. ♥
Okomentovat