beneath mine wings

Well, popravdě jsem nikdy nebyl dost dobrý v popisování sebe sama. Myslím, že tento problém nemám jen já, ale i ostatní - to vědomí, že na sebe vždy nahlížíme tak, jací bychom chtěli být a tak se prezentujeme, pohřbívajíc hrubou, drsnou skutečnost kamsi hluboko pod okraj velkého hrnku s kávou, kterou po pár dnech vylijeme do odpadu.

Takže jsem se rozhodl, že za sebe nechám mluvit své chabé umění a svá občas krutá slova, místo vlastních myšlenek a tužeb, které jsou v rozporu s realitou a pravdou. Snad to bude užitečnější.

Avšak přesto nemohu odolat a neprozradit o sobě pár slov...

Jmenuji se Jakub. Přátelé mi však říkají Hibari, Hibi, maličký... a já bych rád, abyste takto nahlíželi i Vy na mne. Nikoliv jako na bytost z masa a kostí, ale jako na něco co tak zcela nepatří do hmotného světa. Proč? Protože jinak byste mohli být zklamáni.

Rád o sobě říkám, že studuji. No, studuji.. moje studium se skládá z taháků, hraného nadšení a láhve vína pod postelí, kterou nikdy nevypiji, neboť nesnáším alkohol. Snad vám tato metafora postačí.

A vlastně nejsem žádným umělcem.